Den druhý a poprvé

Dnešek byl opět stráven, tak jako téměř každé pondělí, ve víru práce. Co také jiného po neděli čekat :-) . Navíc se mi povedlo šikovně zpropagovat tento nově vznikající blog několika kolegům a kamarádovi, a hlavně ještě předtím, než jsem dorazil do práce se mi podařilo trochu provětrat peněženku.

Za tím drobným utrácení nebylo nic menšího, než shánění náhradních dílů na Sharka. Při včerejší debordelizaci v záložkách svého Firefoxu, jsem narazil na dávno uložený a zapomenutý link popisující údržbu ložisek. A jelikož při sobotní generálce buggyny jsem opět shledal, že některým ložiskům jsem fakt před měsíci, kdy jsem je čistil, spíše uškodil než pomohl. Což se projevovalo občasným samovolným zatáčením auta k jedné straně, i přesto, že kola byla ve středové poloze a ovladač seřízený dobře a to právě díky prozatím skvěle fungujícím diferenciálům.

Ano tahle malá kára má v každé nápravě čtyřplanetový diferenciál, který vhledem k tomu, že buggyna je poháněna na všechna čtyři kola, výrazně zlepšuje sezení a záběr pneumatik na většině povrchů. Tohle všechno o vánočních svátcích bylo vyzkoušeno i jízdou na zamrzlé tůni, fotky bohužel nemám, ale řeknu vám fakt švanda, po hodině jízdy jsme všichni zůčastnění měli pěkně prokřehlé prsty, že i výměna vyjeté baterky mi činila dost problém, a to bohužel ani moc nehřála jako obvykle. Těmi dotyčnými osobami co vám to případně mohou dosvědčit je opět můj synovec Tomáš a kamarád, bývalý spolužák a novopečený taťka Luboš, jehož brilantní nápad udělat speciální pneumatiky na led, tím že bych nalepil na staré oježděné pneumatiky kontaktním lepidlem vrstvu drobných kamínků nebo korundu (proč právě korundu o tom někdy příště), ještě pořád mám na paměti, a možná příští zimu zkusím :o ) I přes všechno to neobvyklé prostředí zamrzlého slepého koryta řeky, dokázal Luboš předvézt, že to s jakýmkoliv autem, ať už modelem, v počítačové hře nebo i tím skutečným, vážně umí, a předvedl spoustu skvěle tažených průjezdů zatáček ve smyku.

Zábavný byl i dovednostní slalom mezi kameny, které z mostu naházela nejspíš místní omladina, který se postupem času zvrtl v poštuchování kamenů připomínající curling :-) . A to vše řízeno krásně zeshora ze silničního mostu. Naštěstí jsme ustáli i několik skrytě přimrzlých šutráků, neboť se vážně nedalo jezdit zase tak rychle, protože led nedovolil se příliš rozjet, nebo naopak zabrzdit a neskončit v rozmrzlém kraji u odtoku, nebo v strmě se zvedajícím břehu. Za zmínku stojí i procházející dvou až tříletý klučina, jež si našeho zábavného počínání na mostě všiml. Jeho tatínek ho takřka ihned poté, co zjistil oč se jedná, odtáhl co nejrychleji pryč směrem kam šli. No nedivte se těsně před vánoční nadílkou!

Teď ale zpět k ranní zajíždce. Ložiska která jsou použitá v tomto modelu, nejsou totiž zcela běžně k sehnání ani v modelářských obchodech , a to ani tam kde jsem tento model zakoupil, protože se tam specializují spíše na větší měřítka modelů aut 1/10 či dokonce 1/8 a osmnáctiny nejsou podle mě zase tak moc rozšířené (možná se mýlím), aby tohle spotřební zboží menšího měřítka měli celoročně skladem. Není sice problém si je nechat objednat, ale proč to tahat přes minimálně dva obchodníky. A právě včera jsem zrovna padl na internetu na stránky specializované firmy, co se zabývá dovozem ložisek, a shodou okolností má obchod ani ne čtvrthodinku tramvají od mého pracoviště. Tak jsem si naplánoval ranní zajížďku.

Prodejnu jsem našel podle mapky lehce, pozdravil jsem a pán ochotně a rázně vykráčel za pult, bylo vidět že problematice rozumí, a po pár větách a otázce co bych rád, mu bylo jasné, že jdu pro součástky na model. Ložiska jsem kupoval prvně a na vyzkoušení jsem vzal ta s plastovou krytkou, tedy přesněji s oboustrannou prachovkou a to ve velikosti 6×10×3mm do nábojů kol, která už vážne alespoň dvě potřebují vyměnit, neboť mými kutilskými zásahy při prvním větším neodborném čištění dle výše zmíněného návodu (ano nějak se to člověk naučit musí :-) ), utrpěly kovovové prachovky původních ložisek nepříjemná zprohýbání, kterými se dovnitř dostává prach a drobné kamínky tak brzy, že do několika minut v prašném prostředí začínají drhnout, a zkuste se mu vyhnout venku na hřišti či v parku! A dále jsem koupil i dva kousky ložisek do diferenciálů o velikosti 8×12×3,5. Ty však jen projistotu, původní jsou stále v dobré formě a protáčejí se lehce jako nová.

Přesná označení těchto dvou konkrétních typů ložisek, pokud by to někoho zajímalo, je MR 106 2RS pro menší a MR 128 2RS pro větší z obou typů ložisek. Já sám jsem rád, že se konečně ve značení trochu vyznám, varianty s kovovými prachovkami, jakými je vybavena buggyna od výroby by končily místo znaků 2RS na ZZ. A pro zvědavce – průměr otvoru v ložisku je označován malým d, vnější průměr D a tlouštka se běžně značí B nebo také B1 v případě, že se jedná o tlouštku součástky s prachovkami, které o nějaký ten půlmilimetr ložisko zvětší, neboť za něco v tom ložisku prostě držet musí.

Výsledkem je, že se konečně, po skoro roce a půl, nemusím strachovat, že by se mi zadřelo ložisko, a nemohl bych si vyrazit s kamarády zajezdit nebo Sharka vytáhnout na odreagování do práce, kde ho kolegové také rádi proženou. Navíc jsem obdržel vizitku, kdybych si náhodou nemohl vzpomenout kde jsem součástky koupil :o ).

Tak a pro dnešek dost pohádky o ložiskách a spát! Nebo teda vlastně nejdřív zkouknout Dr.House a pak přelouskat alespoň jednu kapitolu z Harryho Pottera a relikvie smrti.

Tagy: , , , ,

2 reakce na “Den druhý a poprvé”

  1. Daniel Fiala napsal:

    Takze mi, Tvi verni kolegove, nejsme Tvi kamaradi?

  2. bigbart napsal:

    Jasne ze jste i kamaradi :o ) Jenze tamten neni kolega.

Zanechte svůj komentář