To je tak když si člověk zvykne. To je tak když si zvykne na něco co mu nikdo negarantuje.
Takovou věcí je třeba odjezd autobusu značeného v jízdním řádu v 7:10. Dva měsíce přicházíte v 7:09 a pak tam čekáte ještě minimálně deset minut, protože se trousí další lidi, řidič se s odbavováním nepřetrhne, není kam spěchat. A ejhle. Dneska přijdu v 7:11 a autobus je kde ? Ano dávno někde na dálnici – ani jsem ho neviděl odjíždět (i když to je vlastně ta víc nasírací varianta). Asi je to tím, že konečně sprchlo a zrychlily se nejen pochody myšlenkové, ale asi i ty dopravní Tak bacha aby vám něco dneska neujelo.
PS: 9:00 – Návrat domů přinesl jedno pozitivum – našel jsem zapomenutý zapnutý služební mobil na stolku )