Sluneční příběh – část první
Byl to už od počátku zvláštní rok, začal dlouhou zasněženou zimou trvající téměř do jara, a jak se vše odprostilo od ledového příkrovu, jak ta pokrývka tála, začalo se dít pod příslibem jara spousty nevšedních věcí.
Později jsem si až zpětně uvědomil, že tento příběh se začal psát nejspíš už těsně po prvních vykouklých sněženkách, ale mohlo tomu být i o hodně a hodně dříve, nebo taky tomu tak vůbec není, kdo ví, ale na to se musíte zeptat spíše jí, pokud ji znáte a jestli vám odpoví. Ano říkejme jí třeba Šárka od Tůní, a jestli chcete vědět proč jí říkám zrovna Šárka, tak vězte, že sám nevím. S tímto jménem, ale její tváří, jsem se dnes probudil na mysli a rozhodl jsem se konečně o tomhle mnohokrát omílaném, a přitom i trochu jiném příběhu nějak uceleně napsat. Co je skutečnost a co se nestalo nechám už jen na vás.
Byla noc a jako mnohokrát předtím, a mnohem méně poté, i když vlastně poprvé jinak, jsem se s ní minul. Nebyla skutečně tu, ale jen dala o sobě zatoulanou zprávou a zvonečkem vědět. A minula mě doslova. Zvoneček byl tak jako každý večer utišen a jen její stopa zůstala na něm do rána. Trochu jsem nechápal ale nechal jsem to tehdá být, jen jsem se jí o tom zmínil, copak že to bylo, prý mi jen chtěla dát vědět z nějakého posezení s kamarády. To bylo ještě celkem chladno. Ten svět je mi stále záhadou, a vždy bude.
Pak nastal čas, kdy jsem jí vídal mnohem častěji než obvykle, a jsem o tom doposud přesvědčen, že se tak mělo stát. Začalo být všude teplo, jaro, sluníčko, možná víc než na co jsem byl tehdy připraven nebo si vůbec kdy ve skrytu duše přál. Kterému krajánkovi by to ale docvaklo hned? Tak snad uvidíme co se stalo dál.
A takto bych si dovolil skončit tento úvodní díl. Více jak tři to myslím nebudou ale celé najednou to sem sepsat také nechci. Uvidíme zda se mi nerozpadnou plány. Pravidlo buď vše nebo nic na to ale aplikovat nebudu.
Další části Příběhu: První, Druhá, Třetí, Čtvrtá, Pátá, Šestá
Tagy: příběh
10. Březen 2011 12:30
Všichni děláme chyby, většina z nás dělá hrubky. Čeština není jednoduchá. Ale rezignovat na pravopis úplně (navíc už v podtitulu blogu) si – alespoň dle mého – nemůže dovolit ani malíř pokojů, natož pak autor literárních pokusů.
Je to škoda.
10. Březen 2011 13:08
Ale ja na to nerezignuju, je to jen podtitul
Kdysi dávno jsem ten podtitul zvolil a nechám ho prozatím tam – stačí to tak ? Přesto dík za názor.
Ja si za hrubky dost často nakopu sám neboj
10. Březen 2011 13:16
V tom případě nepochybuju, že za “Sluneční příběh – část první” sis sám již “nakopal”.
10. Březen 2011 13:30
Momentálně bez komentáře. Spíš se sám sobě pořád ještě divím, že jsem to vůbec vypustil do světa, a hlavně že tu mám před sebou už i pokračování – a to bude v tvých očích jistě horší